Úvodem řeknu, že jsem muž a mám dvě nohy.
Jsou lidé, kteří úvodem řeknou celý tlustospis, tři měsíce úvodně řeční na vysoké škole. Znáte to: „Úvod do ...“ Systematické výklady tady nehledejte.
Nechtějte ani úvod krátký a hutný. To jsem si takhle koupil knihu od Jamese Joyce, která měla podobný úvod. Vyzbrojen přehledem o historii města Dublinu, neměl jsem již sil ani na první povídku. Když jsem se pak po čase ke svazku vrátil, událo se krupobití, které na kost promočilo, mimo jiné: mě, můj batoh a – dle pozdějšího sčítání škod –, také Dubliňany. Zatímco já i batoh chodíme po světě dál, Dubliňané vykonali svou poslední cestu do kontejneru.
Nechtějte raději žádný úvod. Ty se píšou až nakonec, když je stať hotova. Tady je zatím prázdný blog. Nechme se překvapit, co z toho bude...
Žádné komentáře:
Okomentovat