24. ledna 2015

Hrdina

Starší báseň z roku 2011, kdy jsem poprvé viděl Revolucionářku Utenu. Odsud ty růže, skleníky a podobně.

Hrdina

Na cestě svou zahradou
a kolem sadů cizích

Kde rozmar kráčí kolem plotu
a kašny a lesíka a růží
Vidí krásu
Dýchá krásu

Kde zádumčivost hledí do jezírka
na svůj obraz rozechvělý
zvony desetiletí

Kde úzkostlivost hlídá klíče
od skleníku,
aby duše rostlin
nikdy neodešly

Ó ty, jenž Časem obklíčen
jednu růži ustřihneš
sladkou dost

Žádné komentáře:

Okomentovat