25. září 2016

Císař

Černobílá love story.
Císař

Už dávno spadl z města strach
co svíral ho, když řádil vrah.
Kdo řek to jméno, tlumil hlas:
byl znám jak Císař onen ďas.

Ať byl jsem venku celé noci,
zas další skonal bez pomoci,
zase jen kabát v dálce vlál:
jak loučil se, či snad se smál?

Pak uličkou běh dějin šel,
když zbýval krok – a já ho měl;
v té chvíli bylo nám konečně
odejít tak, či společně –

Však dříve pohled náš se střet:
Císař byl v tváři celý bled;
v svých očích si svůj osud čtem,
dřív než se po něm slehne zem.

Jak blednou roky, bledne krev,
teď Císař znám jsem já, ten zjev,
co bloudí, kde šly dějiny,
a hledá svůj lék jediný.

Žádné komentáře:

Okomentovat