24. prosince 2018
Lapis lazuli (W. B. Yeats, překlad)
že nemohou vystát palety a smyčce,
básníky, co znají smát se jen,
neb každý ví, či pozná v chvilce,
že pozdě je konat, až vyjde ven
roj aeroplánů, vzducholodí,
co na města své bomby shodí
jak na dvorské hře kuželek.
Každý má roli v tragédii,
tam Hamlet co kráčí, zde ten Lear,
tady Ofélie, tam Kordélie;
a nikdo z nich, když děj se končí
a chvěje nad ním opona,
nikdo kdo múze hledí v oči,
nezalkne slova zlomená.
Vědí, že Hamlet s Learem se smějí;
radost je rubem hrůzy vší.
Každý kdo snil, kdo nalezl, pozbyl;
oslepl; slunce v lebku pálí;
nejhorší obraz, co jsme znali.
Ať Hamlet dumá a Lear kleje,
na stotisíc se opon chvěje
ve stotisíci divadel,
není o unci, o píď větší žel.
Jak poutníci přišli, či na lodi připluli,
na mule, velbloudu, oslu či koni,
ty prastaré říše, jimž hrana zvoní.
Tak sťal je čas, i dílo jich:
co z mramoru sochal Kallimachos -
ladně, jak z bronzu tepal by -
kamenná sukna, jež zdál se zvedat
vánek moře - vše je prach;
lampu jeho, co tančila na slunci
podobná palmě, vzala první tma;
vše zřítí se, je vystavěno znovu,
a ten kdo staví radost v srdci má.
Dva Číňané a za nimi jde třetí:
lapisu lazuli jich tvary sochař dal,
nad hlavou v letu strnul pak
těm třema dlouhověký pták;
ten vzadu, co jistě sluhou je,
nese hudební instrument.
Kdekoli kámen vrásku zvedá,
kde odřený je, modř kde bledá,
tam bystřinu či závěj tuším,
vrcholky hor, jimž zima sluší,
ačkoli broskev či třešeň milá
u srubu jistě zdobí cestu,
kam míří oni Číňané; jak rád
bych je tam viděl stát!
Odtamtud všechna pohoří i nebe,
tragickou scénu cele přehlédnou.
Jeden poručí hudbu tklivou;
jemnými prsty se struna chvěje.
A jejich oči zpoza vrásek, jejich zrak,
ten prádávný, jiskrný zrak, se směje.
4. září 2018
Kytice
slova co trhal jsi uvážeš do ticha.
Na vahách světa jen radosti nezměrné
vyváží misku, jež prázdná vždy čeká
na všechno na světě, po čem je veta:
slunovrat minul již, hážeš svou kytici
do Času propasti, věrnou a prosící.
English translation follows.
10. června 2018
Mramorová síň
Mramorová síň
Druh s druhem kol sloupu stojí poddaní.
Co vlajky, druh s druhem, srdce na dlani.
My svědky jsme jen věčných dnešních běd:
co zářil svět, plál kdy hvězdy její květ!
Fénixe plášť oblékala. V satén černý uléhala.
Jasem zde se prostírala. Moudrost svou nám nalévala.
Každý vzhůru hleděl, vždy ona nejvýše.
Každý k nebi tíhl, však ona nejspíše.
Nebesa pyšná dále jsou, čím ona stále výš.
Palác k tobě touží, slyš! Konec honu, konec již!
V hlubině obě lesknou se, neústupná čela.
Člověka menší z nich. Druhé pak – obloha celá.
Vždyť co ještě zbývá, slávou se smála:
mi zrcadlem cesta ve snu se zdála.
Prý zrcadlo vpouští kmety skloněné.
A pokud je, tak proč ne mne? – – –
Mramor odkryt je pro dnešní den.
Druh s druhem kol sloupu stojí poddaní.
Co vlajky, druh s druhem, srdce na dlani.
English version with some comments follows.
5. dubna 2018
Vzkazy
otázky bez odpovědí
a odpovědi bez otázek
večery bez konce
a rána na provázku
minulý čas
a předpřítomný smysl
opuštěné lahve na břehu řeky
vzkazy trosečníků
English translation follows.
30. prosince 2017
Odvrácená strana
Kus oblohy, kde nejsou hvězdy
jen tma
a přec hmotná a posetá krátery
je tam
polovina všeho, kterou nevidíme
jako
zkumavka plná neprobádaného tmelu
našich srdcí
Natáhni ruku
smyj si ten prach
a neříkej nic
English version follows.
23. listopadu 2017
Jantar
kde cizí zvonek je
a nikoho v tom domě neznaje
bloudíš, nežli vejdeš sám
ve světlou předsíň, nepozván.
Jdeš dál v ten byt, v ten nízký svit,
od řady sklenic jež se vine:
co mžitka ve skle, každá splyne
ve vzpomínku, vůni, cit.
Čí byt to byl? Kdo v šeru stál?
Kde hrsti ze tvé duše vzal?
Tvé roky ve skle níž se krčí
a stará truhla v rohu mlčí.
English translation follows.
14. května 2017
Kočičí strach
O strachu z nebytí. Viz též Když bojím se, že život pohasne (J.Keats, překlad) a Pyrrhónův kocour, kde jsou shrnuty dosavadní výsledky vyšetřování Otázky života, Vesmíru a tak vůbec.
Kočičí strach
horror vacui
strach z vysavačů
strach, že nám vezmou košík
do kterého se utíkáme
strach, do kterého se namočíme
a neuschneme
strach, kterému uskočíme
a budeme padat celých devět
nebo kolik zbývá
životů
English translation follows.
26. března 2017
Sunny side up
Stojím na balkóně
nějakého bytu v Praze
Je to za deset let, v létě
Den je průhledný
jako bílek vajíčka
Vidím dávno do minulosti
a do všeho času
Bílek se srazil
a žloutek dosud teče
Rodím se na obraze
jenž není dokončen
Je půl desáté dopoledne
nic se neděje
je to drama
English version follows.
29. prosince 2016
Ptáci

ptáci ve tmě
Hodil jim světlo
a zobáků vzlétlo!
Než světlo sežrali
peří si trhali
ve tmě si ustlali
Byli ptáci
ptáci ze tmy
Hvězdy jim nadrobil
křídla jim probudil
světlo se neztrácí
žádný se nevrací
Byli ptáci
ptáci ve tmě
English translation follows.
25. září 2016
Císař
Císař
Už dávno spadl z města strach
co svíral ho, když řádil vrah.
Kdo řek to jméno, tlumil hlas:
byl znám jak Císař onen ďas.
Ať byl jsem venku celé noci,
zas další skonal bez pomoci,
zase jen kabát v dálce vlál:
jak loučil se, či snad se smál?
Pak uličkou běh dějin šel,
když zbýval krok – a já ho měl;
v té chvíli bylo nám konečně
odejít tak, či společně –
Však dříve pohled náš se střet:
Císař byl v tváři celý bled;
v svých očích si svůj osud čtem,
dřív než se po něm slehne zem.
Jak blednou roky, bledne krev,
teď Císař znám jsem já, ten zjev,
co bloudí, kde šly dějiny,
a hledá svůj lék jediný.