V noci

Jedna krátká z pozdních večerních hodin.

V noci

Je klid
jen luna z dáli
se do osudů dívá 

Sedí
i o přestávce
a hledí do tmavých kulis 

Až zítra,
až zítra půjdem hrát

 

 English version follows.

25. IV. 2014

K Vánocům jsem dostal „plánovací diář“ a nevěděl, jak s ním naložit; nepoužívám je. V únoru mě napadlo notýsek překřtít na „retrodiář“ a místo věcí budoucích do něj psát věci minulé. Skvělá věc, jen napřesrok budu chtít větší...

Až budu mít větší diář, možná se mi do něj vejdou i tyhle „příležitostné“ básně.

25. IV. 2014

Na potemnělém nádraží světa
konvalinky lamp
skloněné před oblohou 

— 

Na ulici děvčátko
má všechen čas na světě
jen pro něj
Zastaví se, zkoumá
a běží dál

Odysseia

Když už jsem si udělal blog, je čas vyrazit s kůží na trh. Obrátil jsem se na svůj šuplík s žádostí o radu a vypadl z něj miniepos o čtyřech verších, hrdě nazvaný Odysseia.

Je to školní dílo z dávných gymnaziálních dob (Azar se demonstrativně opře o svou hůl) a váže se k němu následující legenda:

Na češtině jsme brali futurismus a nakousli jsme i styly, které z něho vycházejí, proto jsme na konci hodiny dostali nůžky, noviny a měli jsme vyplodit krátkou dadaistickou báseň. My jsme sice nedostali ani jedno, nicméně jsme si vystačili s ukazováním naslepo do čítanky [...]. Tato verze je ještě trochu přeházená ex-post. Tvarosloví je původní.

A nyní již slibovaný miniepos:

Odysseia

Padl smysl lyrika zahledí se
Svobodné přehodil chudých zastaví se
Dovolte děvka aby sfoukl středu
Čítanka ušatá Vladimír lehl

Úvodem

Úvodem řeknu, že jsem muž a mám dvě nohy.

Jsou lidé, kteří úvodem řeknou celý tlustospis, tři měsíce úvodně řeční na vysoké škole. Znáte to: „Úvod do ...“ Systematické výklady tady nehledejte.

Nechtějte ani úvod krátký a hutný. To jsem si takhle koupil knihu od Jamese Joyce, která měla podobný úvod. Vyzbrojen přehledem o historii města Dublinu, neměl jsem již sil ani na první povídku. Když jsem se pak po čase ke svazku vrátil, událo se krupobití, které na kost promočilo, mimo jiné: mě, můj batoh a – dle pozdějšího sčítání škod –, také Dubliňany. Zatímco já i batoh chodíme po světě dál, Dubliňané vykonali svou poslední cestu do kontejneru.

Nechtějte raději žádný úvod. Ty se píšou až nakonec, když je stať hotova. Tady je zatím prázdný blog. Nechme se překvapit, co z toho bude...