27. ledna 2015

Kostlivec

Loni v létě jsem jel tramvají a v ní seděl chlap v černém. Tetování, zapalovač, opraná kšiltovka. Jak držel v jedné ruce starý telefon a v druhé cigaretu se zapalovačem, zdál se mi i na duši opraný... Představoval jsem si, že je to hrdina nějaké metalové balady. Spojilo se mi to se zákoutími na pravém břehu Vltavy, odkud jsem se vracel, a věděl jsem, že o něm musím napsat.

Píšu až dnes, protože jsem zaslechl vhodnou baladu.

Kostlivec

Černé brýle, čepice
kostlivec na ruce
Telefon a cigareta

Do soumraku bude čekat
na vyhřátém úbočí města –
však nikdo
nikdo nepřijde

24. ledna 2015

Hrdina

Starší báseň z roku 2011, kdy jsem poprvé viděl Revolucionářku Utenu. Odsud ty růže, skleníky a podobně.

Hrdina

Na cestě svou zahradou
a kolem sadů cizích

Kde rozmar kráčí kolem plotu
a kašny a lesíka a růží
Vidí krásu
Dýchá krásu

Kde zádumčivost hledí do jezírka
na svůj obraz rozechvělý
zvony desetiletí

Kde úzkostlivost hlídá klíče
od skleníku,
aby duše rostlin
nikdy neodešly

Ó ty, jenž Časem obklíčen
jednu růži ustřihneš
sladkou dost

English translation follows.

17. ledna 2015

Světlo a stín

Napsal jsem baladu. Prý je taková erbenovská, ale nebojte.

Světlo a stín

Je poledne a kroky jdou,
jdou dále širou krajinou,
vstříc hvozdu v dáli, který zve,
by rozvinul jí stezky své.

Jen slunce usne, hned se ztratí,
jsou stromů starci nad ni spjatí
a vůkol cesty samý keř,
kde zaslechneš se plížit zvěř...

V tom za ruku ji kdosi bere –
otázka se z hrdla dere,
už běžíc ptá se: „Kdo tam? Kdo?“
Však necítí z té ruky zlo.

„Jsem k slunci měsíc, stín a noc;
líp vědět míň, než znáti moc.“

Hned znovu ptá se: „Jméno máš?“
„Nač o slova teď tolik dbáš?“

„Snad řekneš aspoň, jaký cíl?“
„Je dům, kde můžeš nabrat sil.“

Než dojdou k srubu vprostřed lesa,
údy ztěžknou, hlava klesá.
Pak vrznou dveře, ruka tápe,
neznámý se lampy chápe –
tu ruku chytne, zvedne v tvář
a jeho víčka slepí zář...

Dál únavě už neporučí;
zachytí ji do náručí,
uloží, než vstane den.

Až paprsky jí vezmou sen,
projde sama prázdným domem,
v ruce lístek s jedním „sbohem“.

8. ledna 2015

Hádanka

Daktylská říkanka, může být o víně.
Hádanka 
Slunce ji osladí
Deště ji naředí
Opilec rozlije