13. května 2025

Křišťálová síň

Ne větší než skořápka
a přece se do ní vejde vše
co nebylo a nebude

V zástupech jdou
a každý jde sám
pro vlastní nic


English translation follows.

20. dubna 2025

NTK

Óda na Ballingův sál.

NTK

Sál se snaží
a není to metonymie
Procesory počítají miliony operací za vteřinu
zatímco čerstvý student informatiky
hraje WoWko

Sál se snaží
automatické otevírání oken halasí
jako bunkr připravující se na jaderný útok

O ostrou hranu prý kdosi
uronil krev
a ta se vpila
do výkresů omylného inženýra

Sál se snaží
spíná své syrové stěny nad křehkým přátelstvím
matematiky a křemíku
tuše, že může přijít čas matematiky bez křemíku
tuše, že může přijít čas křemíku bez matematiků
Podoben v tomto rozvažování
stromu,
otevírá svůj prostor slunci
a svůj stín tvorstvu

Sál se snaží
je připraven proměnit se v loď

(2010)


26. září 2024

Památky

Památky

Where the quiet-coloured end of evening smiles
Miles and miles
(R.Browning)
A tak jsem navštívil
nejstarší památky
starší než chrám
    než pyramidy
        než sochy na Velikonočním ostrově

Starší než medaile po dědečkovi
starší než úsměvy po babičce
i oni se naučili milovat
od těch, co se naučili milovat
a tak dál
až k počátku věků


English translation follows.

18. ledna 2023

Deštník

Nenechávej tady svůj deštník
Ještě ho budeš potřebovat
(někdo ho bude potřebovat)

Nenechávej tady svůj deštník
I když si bonbonů můžeme koupit
kolik chcem

Nenechávej tady svůj deštník
Nebo ho nech
    (v šatně)

A pak se podle něj
    zase
        poznáme

22. prosince 2022

Světlo a stín (a jiné básně)

Nahrál jsem několik básní do podoby YouTube videa:

  1. The Valentine 2015 (dosud nepublikováno)
  2. Svíčka
  3. Pyrrhónův kocour
  4. Vzkazy
  5. Světlo a stín
  6. Mramorová síň
  7. Viděl jsem svět
  8. Pyrrhónův kocour (jiná verze, dosud nepublikováno)

Samotné video najdete zde: odkaz



28. prosince 2021

Destinace: Praha (a jak se to stalo)


V prosinci jsem vydal hru, jejíž příběh začal před rokem, respektive mnohem dávněji. Můžete si ji stáhnout zadarmo zde (Destination: Prague na Itch.io).

Mělo se to tak: na jaro 2020 jsme se Slanečkem naplánovali cestu do Japonska (ambicióznější verze výprav do Anglie), kterou nám v zimě začal kazit záhadný virus neznámého původu. Při setkáních nad rámenem jsme nad tím hned jeden, hned druhý lámali hůl anebo to neviděli tak černě..., ale ve finále jsme to odpískali a místo hanami stihli lockdown v ČR.

Časově se to sešlo s game jamem NaNoRenO, kdy amatéři z celého světa tvoří během měsíce března visual novely. Chtěl jsem se této akce zúčastnit, myslel jsem, že se mi to nepodaří kvůli dovolené, ale záhadný virus tomu chtěl - narychlo tedy vznikl koncept cestovatelské hry z dob ante corona, ve které plyšové hračky cestují po Evropě a vydají se na vlastní pěst prozkoumat Prahu.

Grafiku do hry jsem pořídil během odpoledne s tabletem a několika hračkami, co mi stály modelem. Původně jsem zvažoval ještě jiné možnosti, udělat to celé jako koláž fotografií, ale když jsem kreslené hrdiny uviděl, bylo mi jasné, že tam musí být oni; když už vznikli, nedokázal jsem je dát do šuplíku a jejich neumělé tvary daly celému projektu duši.


V rámci game jamu jsem připravil demoverzi hry obsahující výlet na Petřín, kam jsem se také vydal pořídit fotografie sloužící jako pozadí ve hře. Po mírné propagaci jsem demo vypustil do světa a... jak zpívá Jarek Nohavica: čáry máry fuk, nic se neděje.

Absence odezvy ať už jakékoliv mě přiměla na nešťastnou hru zanevřít asi tak rok. Nakonec jsem se přeci jen dokopal k tomu původní vizi dokončit, jednak kvůli hře samotné a také kvůli případným dílům budoucím - pokud nedokážu dotáhnout ani sranda projekt z jamu, asi mi není pomoci. Pořídil jsem tedy lepší obrázky, druhý výlet na Vyšehrad a závěr hry, a nakonec i český překlad - zvyk z titulkářských let.


Plná verze hry vyšla pár dní před Vánoci, tentokrát již s lepší odezvou a také jednou věru nečekanou. V noci po vydání hry jsem se jal vytvářet k ní záznam v databázi VNDB, a hned jak jsem stránku vytvořil a začal procházet rozsáhlou ontologii VNDB tagů, jistý kind stranger to začal štítkovat se mnou a mimo jiné vyhmátnul kategorii "Living Doll Protagonist", která technicky vystihuje fikční svět Destinace: Praha (ačkoliv o Rozen Maiden počesku se fakt nejedná). Thanks, I guess!

Hru si můžete zahrát česky nebo anglicky na Windows, Linuxu nebo Macu (testováno Slanečkem). Pokud si ji zahrajete, moc mě zajímá, co na ni říkáte! A možná někdy přijde další...

22. července 2021

Náskok

Mít bouli než vykročíš
Mít radost než přeskočíš
Mít dřív než máš
Mít náskok

9. února 2021

Slunečná zahrada

Pokračování Hrdiny.



Slunečná zahrada

Odléváš olova
od horka do chladu
Z radosti maluješ
sochy pro zahradu

Kolosy ze Rhodu
bílé lvy udatné
Tváře a pohledy
náhody nevratné

V slunečné zahradě
každý je zván
i když je do půli
ve tmě a sám


English translation follows.

5. prosince 2020

Hrad

Portrét hrdiny v jinošských letech. Básně na podobné téma: Hrdina, Jed.

Hrad

Vidíš hrad
Jsou to zdi z kamenů
Kameny z nerostů
Nerosty z krystalických struktur
Z molekul Z atomů
Z elementárních částic
popsaných vlnovou funkcí

Slyšíš život
Je to hrad slov
A ve zdech slova nevyřčená
A tam někde v prachu Země
srdce chvějící

Je příliš pozdě mlčet
Minimalistická symfonie Vesmíru
je v plném proudu

Je třeba prohloubit vnitřní příkop
proti nicotě
A pak rozvinout vlajky
Uzavřít spojenectví
Potrestat zloděje
Uspořádat hodokvas
a zásnuby

Jak už to chodí v pohádkách

(2011)

English translation follows.

14. září 2020

Prométheus II

Pokračování Prométhea. Zpívá Jan Burian.

Prométheus II

Vesmír se rozpíná
a my se vzdalujem
vzdalujem od sebe

léta se vzdalujem
léta se vracíme
k člověku na skále

k člověku v okovech
k tomu co zůstalo
k tomu co zůstane

člověk je supem svým
krmeným z minula?

Podívej, najednou
v oku se mihnula
jiskra a plamen
a...

 English translation follows.

29. srpna 2020

Jed

Zdi hradu, které neudržely
hrad uvnitř,
leží v trávě,
slabiny všanc hvězdám.

 


English translation follows.

19. srpna 2020

Bratr mého srdce

Fresh Water Terelj River, photo by Martin Vorel

Jsi vzduch
ale nechci s tebou odvanout pryč
ani tě zamknout do sklenice

Jsi strop
ale nechci tě zbořit
ani zahynout v tvých sutinách

Jsi řeka
a já se chci tebou radovat
že nejsem
sám


English translation follows.

14. září 2019

So I've Read: Naoko, Ubik, Boss Fight Books

Naoko (Keigo Higashino)
⛅ passable

What: A Japanese salaryman almost loses his wife and daughter in a bus accident. The daughter eventually wakes up from coma, but now apparently has the soul of her mother.
A nicely written thriller, entertaining and you’re never sure where it goes next. Will it descend into full-on horror? Explore its supernatural underpinnings? What is all the build-up for? Unfortunately, is just keeps going and then it ends; as if the author forgot what he was going for in the first place. It’s not bad, but I can’t really recommend it.


Ubik (P.K.Dick)
🌟 great

What: Something goes wrong with the Universe after a team of top anti-psychics gets ambushed.
A fascinating vision of 1990s where dying people are put into hiberating half-life state, teams of psychics and anti-psychics balance the scales of corporate espionage and appliances in your home are coin-operated. Even a straightforward story in this setting would be interesting; Dick obviously goes for a mind-bender, which strays away from what I expected but actually ties it all up in the end (in terms of its themes; not necessarily its plot).

Ubik would make for a great movie, it's very visual. It's also poignant, dreadful, and pretty bonkers. But it’s a book that really makes you think.


Star Wars: Knights of the Old Republic (Alex Kane, Boss Fight Books series)
⭐ good

What: Interviews and background info on how this RPG classic from BioWare came about.
A short and interesting read if you’re fans of the game (like me).


Jagged Alliance 2 (Darius Kazemi, Boss Fight Books series)
🌟 great

What: Interviews and background info on how this action/strategy/RPG classic from SirTech came about.
This one goes much deeper than the KotOR book and is a great read indeed. It explores what makes JA2 the one-of-a-kind experience it is, why so many similar games have a rather different feel to them, including the effort of its very community, the gigantic JA2 v1.13 mod. The author argues that “they don’t make games like this anymore because they never did”; that JA2 is a result of great creative and technical freedom, an 80s action movie simulator made by people who’d never fired a gun, that somehow got popular among actual gun and military enthusiasts.

2. září 2019

Viděl jsem svět

O podsvětí. Na podobný motiv: Kytice, Hvězda.

Viděl jsem svět

Viděl jsem svět, jak usedá.
Upadlé hnízdo, jak nevěda
zapadlé do času zkamení:

viděl jsem obzory mlčení,
ve které zajde, kdo má rád –
viděl jsem jiskru, splav a spád.





English translation follows.

3. dubna 2019

Svíčka

Z básně o domě s tajuplnou kopulí zbyla tato hříčka. Podobné básně: Óda pračce, Pro tě, Odysseia.


Svíčka

Býval dům, a ten měl křídlo,
křídlo ptáka, pták své bidlo.
V pestrém peří tmou se krad.

Býval pán, ten pán měl sídlo,
vzácné svazky, skromné jídlo.
V studovně je hltal rád.

Svíčka papír nečte. Spálí.
Časy dávno křídlo vzaly,
pána, knihy, kopuli.


English translation follows.

30. ledna 2019

Prométheus

Dno hladomorny plné havěti
z jejíhož dna i ve dne vidíš
vše co v snách se bojíš viděti
(F. Halas)

Hloubi, hory neskonalé
mlčky křičí svoje „ale“;
živý strom i slzu roní,
opakuje však, co oni:

ozvěny ode zdí
až na dně vesmíru,
kam slunce chodí
vybrat svou daň.


English translation follows.


24. prosince 2018

Lapis lazuli (W. B. Yeats, překlad)

Slýchávám hysterické řeči žen,
že nemohou vystát palety a smyčce,
básníky, co znají smát se jen,
neb každý ví, či pozná v chvilce,
že pozdě je konat, až vyjde ven
roj aeroplánů, vzducholodí,
co na města své bomby shodí
jak na dvorské hře kuželek.

Každý má roli v tragédii,
tam Hamlet co kráčí, zde ten Lear,
tady Ofélie, tam Kordélie;
a nikdo z nich, když děj se končí
a chvěje nad ním opona,
nikdo kdo múze hledí v oči,
nezalkne slova zlomená.
Vědí, že Hamlet s Learem se smějí;
radost je rubem hrůzy vší.
Každý kdo snil, kdo nalezl, pozbyl;
oslepl; slunce v lebku pálí;
nejhorší obraz, co jsme znali.
Ať Hamlet dumá a Lear kleje,
na stotisíc se opon chvěje
ve stotisíci divadel,
není o unci, o píď větší žel.

Jak poutníci přišli, či na lodi připluli,
na mule, velbloudu, oslu či koni,
ty prastaré říše, jimž hrana zvoní.
Tak sťal je čas, i dílo jich:
co z mramoru sochal Kallimachos -
ladně, jak z bronzu tepal by -
kamenná sukna, jež zdál se zvedat
vánek moře - vše je prach;
lampu jeho, co tančila na slunci
podobná palmě, vzala první tma;
vše zřítí se, je vystavěno znovu,
a ten kdo staví radost v srdci má.

Dva Číňané a za nimi jde třetí:
lapisu lazuli jich tvary sochař dal,
nad hlavou v letu strnul pak
těm třema dlouhověký pták;
ten vzadu, co jistě sluhou je,
nese hudební instrument.
Kdekoli kámen vrásku zvedá,
kde odřený je, modř kde bledá,
tam bystřinu či závěj tuším,
vrcholky hor, jimž zima sluší,
ačkoli broskev či třešeň milá
u srubu jistě zdobí cestu,
kam míří oni Číňané; jak rád
bych je tam viděl stát!
Odtamtud všechna pohoří i nebe,
tragickou scénu cele přehlédnou.
Jeden poručí hudbu tklivou;
jemnými prsty se struna chvěje.
A jejich oči zpoza vrásek, jejich zrak,
ten prádávný, jiskrný zrak, se směje.

4. září 2018

Kytice

Když svět ti ustrnul, není a nedýchá,
slova co trhal jsi uvážeš do ticha.

Na vahách světa jen radosti nezměrné
vyváží misku, jež prázdná vždy čeká
na všechno na světě, po čem je veta:

slunovrat minul již, hážeš svou kytici
do Času propasti, věrnou a prosící.



English translation follows.

10. června 2018

Mramorová síň

Deset let stará, jedna z prvních.

Mramorová síň

Druh s druhem kol sloupu stojí poddaní.
Co vlajky, druh s druhem, srdce na dlani.

My svědky jsme jen věčných dnešních běd:
co zářil svět, plál kdy hvězdy její květ!

Fénixe plášť oblékala. V satén černý uléhala.
Jasem zde se prostírala. Moudrost svou nám nalévala.

Každý vzhůru hleděl, vždy ona nejvýše.
Každý k nebi tíhl, však ona nejspíše.

Nebesa pyšná dále jsou, čím ona stále výš.
Palác k tobě touží, slyš! Konec honu, konec již!

V hlubině obě lesknou se, neústupná čela.
Člověka menší z nich. Druhé pak – obloha celá.

Vždyť co ještě zbývá, slávou se smála:
mi zrcadlem cesta ve snu se zdála.

Prý zrcadlo vpouští kmety skloněné.
A pokud je, tak proč ne mne? – – –

Mramor odkryt je pro dnešní den.
Druh s druhem kol sloupu stojí poddaní.
Co vlajky, druh s druhem, srdce na dlani.

English version with some comments follows.

5. dubna 2018

Vzkazy

Za peníze koupíš všechno
otázky bez odpovědí
a odpovědi bez otázek
večery bez konce
a rána na provázku
minulý čas
a předpřítomný smysl
opuštěné lahve na břehu řeky
vzkazy trosečníků


English translation follows.